Top Business Fans

• Jste zde:
  • Články

Proč lidé v Česku kradou čím dál víc?

23.10.2011 00:00

Není tajemstvím, že lidé v Česku hodně kradou. I turistické příručky varují cizince, aby byli opatrní. Je to ostuda.

Za komunistů se říkalo – kdo nekrade, okrádá svou rodinu. A tak skoro každý něco někdy ukradl, především v práci, nezáleželo jakou měl funkci. Každá továrna měla u vchodu hlídače, který namátkově lidem kontroloval tašky, kapsy, ale Češi jsou velmi kreativní a někdy měli dokonce i s hlídačem dohodu. Lidé kradli věci ze své práce a často je prodávali jiným, protože se to zboží třeba také nedalo sehnat v běžném obchodě.

No, můj názor je ten, že lidé tenkrát nekradli tolik jako teď. Tresty byly vysoké, za vykradení obchodu byl pomalu stejný trest jako za ublížení na zdraví nějakého člověka.

Dnes bych řekla, že naše vláda podporuje tento zvyk. Naši politici kradou miliardy Kč a i když jsou odhaleni médii, nikdo není potrestán a dotyčný politik si vesele sedí ve své funkci dál. A tak to jde seshora dolů. Dnes když někdo něco ukradne v obchodě – pokud je to do výše 5000 Kč, nic se mu nestane, dostane jen ústní napomenutí. Čemu se pak divit, když si zloději chodí pravidelně do obchodů „vzít“ co chtějí zadarmo. Také zaměstnanci v obchodech kradou. Když jsem pracovala jako obchoďák v FMCG, šéfová jedné sítě obchodů mi říkala:“Víte, že skoro 50% vašeho obratu udělají naši zaměstnanci? Kradou jak straky.“

Krade se i na hřbitovech, v nemocnicích, zloději okrádají i staré a zdravotně postižené lidi, což je bohužel totální morální úpadek.

Lidé nejsou v bezpečí ani doma. Zloději mohou přijít kdykoliv k vám domů a vzít si co chtějí a v jakékoliv hodnotě.
Z mé zkušenosti a okruhu mých známých policie nikdy nikoho nechytila. Je jim to jedno a někteří se zlodějů dokonce bojí.
Jednou jsem parkovala před nemocnicí, chodilo kolem plno lidí. Kvůli doktorovi jsem měla mobil nastavený na ticho. Když jsem šla ven, všimla jsem si, že mě mobil několikrát volal, že se někdo dobývá do mého auta. Někdo mi vykradl kufr. Auto houkalo na plné pecky a nikdo si toho nevšímal. Hodnota vykradených věcí byla asi 30 000 Kč a byla jsem naštvaná. Nedaleko seděl chlap ve svém autě a řekl mi, že zloděje celou dobu viděl. „Ale nezlobte se, já bych se ho nesnažil zastavit, co kdyby měl nůž nebo pistoli, nechci bejt zabitej…“ Ano, rozuměla jsem mu, to je dnešní realita. Když jsem pak volala na policii, odpověď byla:“Fakt chcete abychom k vám přijeli? Bude to trvat hodiny vašeho i našeho času a upřímně, stejně nikdy toho zloděje nenajdeme.“ Naštvaná jsem tedy odjela.

V r. 2008 jsme spali v našem domku u Prahy, 2 dospělí a 2 děti a v jednu horkou letní noc někdo vykradl 4 domky za sebou. Přeskočili plot, chytře otevřeli dole okno a ukradli z přízemí malé věci jako mobily, apod. Je to opravdu nepříjemný pocit, když víte, že někdo cizí vám běhá v domku, když tam spíte. Od té doby zapínáme alarm v přízemí, když jdeme spát do patra. Slyšela jsem i strašnější příběhy od mých přátel, např. že někomu vlezl zloděj do ložnice a ukradl věci z nočních stolků, když ti dva tam spali. Dovedete si to představit?

Je to strašné. Naši politici a soudy chrání zloděje a vrahy místo slušných lidí. Pokud k vám přijde zloděj a vy jej v šoku nějak zabijete nebo zraníte, půjdete do vězení místo zloděje. Říkají nám, že život má větší hodnotu než jakékoliv ukradené věci. Je to absurdní. Jakou hodnotu má pro společnost člověk, který neustále krade, nemá problém přepadnout lidi v jejich domově? Často čteme – Pan XYZ ukradl zas kdoví co, toto byla jeho 17. krádež, nikdy nepracoval, během svého života byl již 7x trestaný, nyní čeká na další trest od soudu. Vězení je jako hezká ubytovna, většina odsouzených tam nemusí pracovat, platíme je z našich daní. To není trest, nemůžeme očekávat, že se změní ve slušné lidi.

Když mluvíte s českými lidmi o krádežích, často vám řeknou:“Kradou cikáni, Ukrajinci a ostatní imigranti.“ Ale to není pravda. V Česku jsou zloději mezi lidmi z různých sociálních vrstev a různého vzdělání. Bohužel se to za posledních 20 let tak zhoršilo, že musíme být více opatrní. Zloději a vyděrači začali být více brutální, mívají zbraně a nemají strach.
Stýská se mi po mé druhé rodné zemi, Japonsku. Tam se nekrade. Pokud zapomenete nějaký hodně drahý foťák ve stanici metra, najdete ho tam kdykoliv později. Když jsem byla holka, měly jsme děti venku kola, drahé hračky a nikdy nezmizely. Japonci mají osobní hrdost a nekradou. Jaký je to kulturní rozdíl !

Co budeme v Česku dělat, abychom chránili své rodiny, sebe a svůj majetek, který jsme získali poctivou prací a ne krádežemi?

Autor: Jana Yahoda Peterkova
Přečteno: 604x Komentářů: 0

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Buďte první kdo okomentuje tento článek

Jméno

E-mail

Pracovni funkce

Komentář

Prosím opište kontrolní kód